Když jsem byl malý, měli jsme na Vánoce krásný zvyk. Místo toho, abychom si koupili vykuchaného kapra a pak jej v onu hodinu pozřeli v trojobalu, přinesli jsme rybu živou domů. Ubytovali jsme Vašíka (jak se každý náš kapr jmenoval) ve vaně a já jej pak celé odpoledne otáčel bříškem dolů, pouštěl vodu z kohoutku a trnul, jestli vůbec přežije. Když pak Vašek v noci vyskakoval z vany na zem, bylo vyhráno a kamarád byl zachráněn. Když byl dobrý rok, zůstal s námi i týden. Některé roky ale musel pryč už druhý nebo třetí den. To jsme ho pak dali do kýblu a vydali se na autobus. Kapr zřejmě cítil svobodu už ve stotřicetsedmičce a výskoky z kýblu se o ni hlásil. Nakonec však pokaždé vše dobře dopadlo a my jsme jej mohli na náplavce na Smíchově vypustit do Vltavy. S radostí nám zamával ploutví a já byl šťastný, že jsme ho zachránili. Až teprve později jsem se dozvěděl, že kapr nejspíše neměl radost, ani z vany ani z řeky, a že se Nového roku s velkou pravděpodobností nedožil. Navíc původní přirozený výskyt kapra je nejblíže v povodí řeky Dunaje a do Čech byl, přestože již poměrně dávno, zavlečen lidmi. Jeho výskyt způsobuje změny v ekosystému. Kapr víří substrát dna a tím zamezuje průchodu světla do vody a uvolňuje živiny, které se na dno usadily. Nejhorší dopad na krajinu má však hospodářství spojené s jeho chovem. Copak kapří rybníky v jižních Čechách, které pro ně byly vybudované, ale slepá ramena řek, tůně i další vodní plochy jsou prakticky bez živáčka, až na všude přítomné kapry. Což o to, já mám Vašíky rád, ale možná by se soukromí majitelé mohli zamyslet nad tím, jestli není pět kaprů na litr vody trochu přes čáru.
Ahoj Jindro, díky moc příspěvek a to, že sis k nám našel cestu. Věc, nad kterou se vlastně už doby dospívání zamejšlím, jsou předvánoční veřejné masakry a ulice zbarvené krví - na druhou stranu je to taková ta klasická slepota k tomu, že kuřecí řízek vznikal za možná i horších podmínek, akorát jsem to neviděl, tak mi to vizuálně nevadí. Ale někdy si řikám, že by mi stačil i ten salát.
Nicméně mi vlastně nikdy nedošlo, že masově pěstovaní kapři představujou takovej problém i v ekosystému - existuje nějaká statistika kolik jinak potenciálně inherentně “živých” vodních ploch je tímhle způsobem postiženo?
Čau Jindro, to je hezký zamyšlení - u nás, aby se dostálo rybí tradici, jí místo kapra losos dovezenej z chovu v Norsku - nějak máme za to, že je to přirozeněji získaný maso… Ale možná je to jen náš povrchní dojem… Zas ta ekologická stopa, žejo… Napadá tě, jak to teda zanedlouho udělat, aby se člověk štědrovečerní podle tradice “nažral” a ryba zůstala celá? 