_Foto: https://zpravy.aktualne.cz/_
Byl jsem tak překvapen, když jsem si přečetl tyto zprávy, že čtvrtina lidí si myslí, že (nelegální) migrace je spiknutí. Podíval jsem se také na hatespeech.cz, webovou stránku Agentury pro sociální začleňování, a překvapilo mě množství násilí a nenávisti vůči těm, kteří jsou jiní. Co to podle vás v zemi způsobuje? (Vím, že SPO a SPD jsou vedoucí strany a to asi není náhoda, ale stejně, proč?)
Zde je článek:
Tak vysoká procenta jsou opravdu varující a myslím si, že bez aktivního vyvracení podobných mýtů se v dnešní době nemají šanci snížit, bohužel… Tak snad projekty podobné EdgeRyders nás nakopnou k ještě větší aktivitě. Když jsem byl minulý týden na demonstraci na Letné, pomyslel jsem si, že žijeme v úžasné zemi plných inteligentních lidí, kteří vědí, co chtějí (samozřejmě až na ty okolnosti, kvůli kterým jsme se na pláni vedle „Stalina“ sešli…). Jenže tento krásný čtvrmilionový vzorek je na demontraci úctyhodný, ale procenta mluví jinak (viz původní článek). Nedávno jsem se vrátil z ročního Working Holiday v Kanadě, kde „bylo krásně“; většinová populace si uvědomovala, že výročí 150 let od založení země se mohou slavit právě díky migraci (byť částečně nelegální). I když jsem dostal nabídky k tomu, abych tam zůstal žít a pracovat, rozhodl jsem se pro návrat, abych mohl aktivně apriorní xenofobii (byť třeba ve své nejslabší a na oko neškodné formě) bojovat, byť zatím pouze v diskusích se známými. Pojďme bojovat proti stereotypům, které, myslím, jsou příčinou oněch „ošklivých procent“. Začal jsem sám u sebe a není dne, kdy bych si neuvědomil, že i jako „sluníčkář“ mám nějaké klapky na očích, někdy možná příliš růžové brýle, atp. A nepřestává mě to udivovat a bavit – jak jste na tom vy a stereotypy? Poradíte mi/nám/jim, jak je úspěšně překonávat? Předem děkuji a přeji, ať máte oči i srdce otevřené! 
To je dost pravdivá myšlenka, už asi 10 let se věnuju výzkumu Balkánu a středovýchodní Evropy, je zajímavé absolvovat několik “prozření”, nakolik akademická půda může přispívat k šíření a utvrzováni stereotypů, se kterými tak srdnatě bojuje. Asi to nebezpečí přichází ve chvíli, kdy už si připadáme natolik dokonalí, ze začneme nastavovat pravidla a normy a přestaneme se ptát sami sebe, jak jsme k nim vlastně došli.
Na Edgeryders je tolik reportáží, které zveřejnili aktivisté s projekty na začlenění migrantů.
Tenhle z minulých let je velmi jasný v tom, jak musí pracovat, aby vykompenzovali porušování lidských práv institucemi - například pohraniční policií, která migrantům (a uprchlíkům zvlášť) před jejich deportací ani neposkytuje informace. V reakci na to se aktivistická organizace rozhodla nabídnout lidem jazykové kurzy.
Ale ano, podobně jako Jirka tvrdí:
“Silná a nebezpečná vazba mezi ‚institucionálním‘ rasismem, ‚masmediálním‘ rasismem a ‚lidovým‘ rasismem činí ze života mnoha migrantů vyčerpávající a nikdy nekončící ‚překážku‘ v každém okamžiku jejich života.”
Celý článek je zde: