Zrovna nedávno se mi zase nakupily tak, že z nich byla pořádná věž. Eiffelovka z krabic. Občas mi krabici někdo přinese, občas si jí pořídim sám. A tak jí vždycky ledabyle hodim za sebe a dál se tim nezabejvám. Hlavně jí nemít na očích. Občas jsou i 2, 3 za den, spíš se ale ty mrchy kupěj tak nějak postupně a nenápadně. A hromada roste a roste…a BAM!
Hromada spadne. Nevyhnutelně v určitym bodě spadne, když si na to člověk nedává pozor a nesleduje to. A taky, že mi spadla. Tenn binec pak…lidi kolem mě nemohli ani pořádně chodit, protože už to nebyla hromada jenom do vejšky. Jak krabice spadly, rozkutálely se všude a “svojí” krabici pak dostal kde kdo kolem mě. Bylo mi to najednou pěkně trapný, že zapleveluju život ostatních svejma kartonovejma krychlema. A bylo mi to taky líto…takže nějaký ty omluvy okolí a tak. A přitom už mi to pár lidí řikalo - “dávej si na to pozor, nevrš to na sebe, rozkládej ty krabice postupně. Zbavuj se jich, ať z nich zase nemáš věž, která je nebezpečná tobě i ostatním”. No jo, se lehko řekne…
Ok, tentokrát si na to budu myslet. Jasně, už jsem to řikal 100x před tim, ale důležitý je to nevzdat a zkoušet. Třeba to tentokrát vyjde - dostanu krabici nebo si jí pořídim a šup, pěkně si jí ještě ten den nebo hned další rozložim. Žádný věže.
Rozkládáním k pohodě svojí i pohodě okolí.
Takže - když se nasereš nebo cejtíš křivdu, vypořádej se s tim - potýrej tělo, vydávej táhlý tóny na flétnu, běž si zařvat do sklepa, cokoliv. Neházej to za sebe. Když to totiž budeš nechávat, resp. házet za hlavu, tak se to bude kumulovat a můžeš jednoho krásnýho dne vybouchnout. A pak řekneš a uděláš věci, kterejch budeš litovat. Jasně, ne každej je rapl a nasírací typ - good for you (a pro vaše blízký). Ale pro ostatní - cesta k životu ve větší pohodě vede přes průběžný zbavování se nahromaděný negativity. Ne přes měsíční předstírání ZENu a pak nenadálou sopečnou činnost.
A jak řešíte nahromadění negativity ve vašem životě vy? Stavíte si věže z krabic nebo je umíte průběžně rozkládat? Jsem zvědavej na vaše příběhy/postřehy!
Poznámka: nejsem žádnej terapeut ani doktor, ale kancl krysa. Mam za sebou nicméně půlroční kurz anger managementu, takže nějaký moudra o vzteku jsem nasosal a rád tohle téma někdy v dalším příspěvku rozvinu, pokud se ukáže, že je pro vás zajímavý. A hlavně se tu určitě dozvim zajímavý zkušenosti od vás!
