Strašně rád bych tu otevřel debatu, která se týká landgrabbingu. Pod pojmem landgrabbing se rozumí zabírání velkého množství zemědělské nebo lesní půdy pro účely výstavby, a to jak průmyslové tak například bytové. Dále jsem samozřejmě patří zabírání půdy pro různé těžební procesy.
V minulém roce se podařilo rozjet velké hnutí (nebo spíš medializovat a dostat do veřejného povědomí) boj se zvyšováním produkce skleníkových plynů, které pak v důsledku vedou k oteplování planety. Do popředí se tak dostal boj se snižováním emisí kysličníku uhličitého - CO2. Co jde ale ruku v ruce s vypouštěním skleníkových plynů a úplně stejnou ne-li vetší měrou přispívá k oteplování planety je právě degradace ekosystémů.
V českých podmínkách si lze například snadno představit krajinu Jižní Moravy, která v posledních desetiletích začíná vypadat jako polopoušť. To, co bylo dříve jednou z nejurodnějších částí země - kde se produkovalo ovoce a zelenina - je dnes prašnou krajinou. Na té se dá ještě jakž takž něco vypěstovat, ale je zde čím dál těžší žít. Každoroční událostí je zde zaplavení vesnic nánosy bahna jako důsledek vodní eroze. Písčitá půda totiž - když zaprší - není schopná se na poli udržet. Každoročne se tak z polí do jihomoravských vesnic vyplaví několik tun bahna. Víc info zde: Z-poli-se-rocne-splachne-21-milionu-tun-urodne-pudy-za-10-miliard
V létě pak holé a prašné lány jsou rozpalovány horkým sluncem do nebývalých teplot. Na denním pořádku je také to, co bývalo pomyslnou výsadou severní Afriky - totiž písečné bouře. Opět tatáž a stejná pohádka - písečné pole prostě neodolá silným větrům a ten pak roznáší po krajině písek smíšený se vším, co zemědělci do půdy dávají: pesticidy, herbicidy, hnojiva. A mnohé z těchto látek jsou prokázanými karcinogeny, jiné škodí jiným způsobem (vyrážky, dychací potíže).
To, že jsme v Kambodži mohli vidět na jihu země obrovské množství půdy systematicky zabírané pro podporu čínských investic u města Sihanoukville, není velkým překvapením. Kambodžská vláďa je ohromně zkorumpovaná, prohnilá a jejich jediným zájmem je vlastní krátkodobý ekonomický zisk. Bohužel ani kambodžská společnost není připravená ani vybavená schopnostmi se postavit vlastní neschopné vládě a ohromné mase čínských investic. Většina kambodžanu ani není schopná domyslet, jaké důsledky bude tahle zkáza mít za jedno dvě desetiletí nebo obecně vidět tyhle věci v hlubších ekonomicko-socialně-enviromentalnich souvislostech. U České společnosti si rádi myslíme, že je vyspělá. Přesto jeden z největších problémů naší země - degradace ekosystémů a úbytek zemědělské půdy a znehodnocování ekosystémů nepochybne je - se teprve dostává do zájmu médií a do povědomí trošku širší společnosti. Velice by mě zajímalo, jak se Česká společnost a česká politická garnitura dokáže s touto situací vyrovnávat v následujícím desetiletí.
Z mého pohledu je jedinou naději probuzení mladé generace. Fridays for Future Univerzity za klima, Mladí zelení a spousty dalších. Mládí vpřed!!