- Co je vaše profese?
Jsem farářkou Církve československé husitské.
- Jak jde dohromady práce farářky a doktorandky na environmentalistice?
Dobře, pro mě je další studium přirozenou součástí duchovní cesty a práce na sobě, environmentalistika pak oborem, jak v praxi jednou z možných cest realizovat “péči o Stvoření”.
- Kolik času měsíčně vám zabere “farářování” a kolik doktorandování?
To se nedá říct, předně jsem farářkou na plný úvazek, studium realizuju ve svém volném čase a průběžně, je to můj zájem a moje osobní cesta a volba, jak naložit se schopnostmi a dary, které do života mám.
- Jaká je podle Vás role církve a spirituality obecně v současné…hmmm…materiálně zaměřené společnosti?
Myslím si, že církve by mohly v dnešní společnosti být inkubátory občanské statečnosti, zdravého sebevědomí a odpovědnosti. Místy, kde lidé nacházejí touhu po skutečném poznání a pravdě. Jde o to, abychom v lidech dokázali probudit vědomí k opravdové svobodě, o které mluvil Kristus, a hlavně jí žil a ukazoval ostatním. Tedy i odklon od přílišné materializace života k dalším hodnotám.
- Jaký je podle vás stav životního prostředí na jižní Moravě? Měli bychom se bát o budoucnost?
Jižní Morava schne a stává se polopouští. Je to alarmující a měli bychom být připraveni na to, že budoucnost se bude odehrávat v jiných klimatických podmínkách a v jiných kulisách, než na jaké jsme zvyklí a jaké máme třeba rádi. Za jak dlouho to bude, těžko říct, ale citelné změny přicházejí už v rozmezí délky života jednotlivce.
- Opravdu vás překvapilo pozvání na Brněnské finále Týdne pro klima? Dává Vám studentské hnutí za klima velké naděje, nebo jste spíš realista?
K představitelům církví jsou lidé spíše skeptičtější, podezřívavější a často se vůči nám, farářům a farářkám, vymezují - asi na základě nějaké obecně vžité představy o duchovních a církvích, což je vlastně škoda. Naději mi dává obecně aktivita veřejnosti, vědomí, že my sami můžeme něco změnit, pokud budeme skutečně chtít a budeme vytrvalí a důslední.