Švejkismus počesku

Wellbeing in Europe V Česku
1

V České republice máme menší problém. Tak nějak jsme si zvykli házet vinu jinam než na nás samé, což způsobuje, že jako národ poněkud zaostáváme. Zažili jste to také určitě - “Ujel mi autobus!” nebo “Nepovedlo se!”. Přijde mi, že český jazyk nabádá k tomu, aby člověk svojí vinu přisoudil spíše vnějším okolnostem než vlastnímu selhání.

No a jak se to projevuje ve větším měřítku? Můžeme třeba poukázat na to, že v Čechách chybí elita a ta, co se do této pozice staví teď, jsou spíše (j)elita. Vemte si, že máme sice demokraticky zvoleného premiéra, ale na druhou stranu je opět trestně stíhaný. Opozice sice je, ale celý svůj program staví na útocích na osobu premiéra a nic moc nový program nevymýšlí a ani neposkytuje (než je oprášení starých programů, na kterých ztroskotaly strany právě ve volbách, ve kterých zmíněný premiér vyhrál s 30% procenty). A proč tomu tady tak je a těch 30% má pořád (a myslím, že se to jen tak nezlepší?!), nehledě na to, že se scházíme na demonstracích, Evropská komise ho opětovně označuje za zločince a nic… Přijde mi, že je to právě kvuli tomu našemu “Švejkismu”. Premiér to může nechat vyšumět do nicoty a opozice může sice nabádat, ať si tady uspořádáme Majdan, ale vzhledem k tomu, že naši zem Komunisti vyburcovali akorát tak ke zvonění klíčů, tak nějaký “Skřetí král” sedící na prameni v nás tu “jiskru revoluce” nezažhne - a další audit evidentně taky ne. A já tu nechci rozžhnout plamen hejtu, toho je v okolí spousta, spíš mi to rozum nebere (hele – i já to přisuzuju vnější okolnosti, asi je ten Švejk memento naší společnosti).

Ale obě strany mají jedno společné: hází vinu na druhé a sami se prezentují jako vůle boží s patentem na rozum a s čistým rejstříkem. Protože ono to přece nějak dopadne a dokud teče pivo v hospodách a večer na talíři je večere, tak svět nekončí. A my budeme moct dál házet vinu jinam než na sebe samé, když jsme k tomu tím naším jazykem tak trochu předurčeni, jak jsem psal na začátku. Nebo myslíte, že se v blízké budoucnosti něco změní? Vždyť musíme být světu a hlavně evropskejm kolegům totálně pro smích…

2 Likes
2

Ahoj Petře, díky moc za příspěvek. Nadhodil jsi několik zásadních otázek, o některé z nich už jsme se tak trochu “otřeli”. Myslím, že už se někde dokonce i ten švejkovský příměr objevil:). Tak strategie s nevystrkováním hlav a přečkáním může být založená určitou historickou zkušeností, ale v situaci, která by nás do toho nutila teď aktuálně nejsme, svůj názor člověk momentálně skutečně vyjádřit může. Panuje tu asi taková obecná myšlenka, že podniknout nějakou aktivitu navíc můžou jenom záškoláci, lidi co nemají co npráci nebo privilegovaní. Myslím si ale, že tomu tak pomalu přestává být. Když jsme byl teď na poslední velké akci v listopadu na Letné, rozhodně mě překvapilo, kdo všechno si tam naše cestu. Přijde mi, že klausovské popírání užitečnosti občasné společnosti z 90. let se vytrácí. Lidé prostě existují i v jiném prostoru než je práce a sezení doma u televize, nebo trávením času u koníčků. Abch tedy odpověděl, myslím, že tohleto negativní stigma lidí, kteří jsou aktivní i tím, že chtějí ovlivňovat veřejný prostor kolem sebe přibývá a kultura těhctlech aktivit se bude postupně rozvíjet a snad to povedem k pozitivním věcem.