Dobrý večer,
jsem farářkou Církve československé husitské a vlastně je mi trochu s podivem, že jsem zvaná mluvit na Týdnu pro klima. Proč? Už v roce 1967 historik Lynn White vyslovil obvinění vůči křesťanům, resp. židovsko-křesťanské kultuře a označil jí, potažmo nás za viníky ekologické krize. Whitovo obvinění bylo sice vyvráceno, ale fakt, že lidstvo hodnotu přírodního bohatství přepočítává optikou výtěžnosti a zisku pro vlastní potřebu a obohacení se potvrdil. S důsledky našeho nemoudrého jednání a lidské nenasytnosti jsme konfrontováni v každodenním životě čím dál častěji a ve větším počtu. Už je to víc, než desetiletí, kdy zástupci ostrovních států na klimatických summitech vyslovili obavy o svou bezpečnost, kvůli zvyšující se hladině oceánských vod. Přirozeně - byli a jsou první na ráně. Ale dnes, a to ani moc vody “neuplynulo”, už je takových lidí víc a nejen u moře či oceánu. Mnoho z nás, kteří zatím žijeme relativně v klidu (i když nám například za Brnem - ejhle, nově vzniká polopoušť), pociťujeme vzrůstající obavy o osud země, planety. Někteří i jednáme, jsme vidět a slyšet (byť na radnici je dneska zhasnuto a dělají, že tu nejsme). Ten tzv. heterosexuální bílý muž (občas ale i žena) když si s lidmi, jako jsme my, neví rady - protože říkáme a upozorňujeme na to, co nechce slyšet, má tendenci dehonestovat nás, posílat pryč, někam do klidu, do ústavu, zpátky do školy … Prostě “radši ať jdeme dělat něco užitečného”. Mě při tom napadá jedna věta z legendárního představení Čtyři dohody - “vrať se do svého pokoje a přijď, až budeš normální!” Jenže víte co - i kdyby nám všem, stovkám tisíc environmentálně truchlících a protestujících lidí sebrali za trest mobily a zakázali počítače a vycházení z pokojů třeba na rok, ona tady ta klimatická změna se všemi možnými důsledky a projevy stejně bude dál. Tak kdo tady je a není tzv. normální?
Mezi lidmi “nihil novi sub sole” snažit se umlčet toho, tu či ty, kteří našli odvahu a nechali promluvit své svědomí, intuici, selský rozum, emoce (klidně i strach), fakta či výsledky vědeckého poznání. Krista ukřižovali, když říkal a dělal, co se nehodilo, paranoidní psychopat Nero o pár desítek let později pronásledoval jeho stoupence. Dějiny znají hrdinné postavy, ale i psychopatické vládce, na tom se ani dnes nic nemění, vidíme obé kolem sebe. Jde o nás, jde o ty, kteří přijdou po nás, o Zemi a budoucnost, která se určuje přítomností.
A jestli k tomu tedy jako farářka mám něco říct, chci připomenout dávnou spirituální moudrost, součást duchovní dimenze života, která říká, abychom vzali svůj kříž a šli. Tedy abychom jednali. Jak? I na to má Písmo odpověď - usilovat o moudrost, o pravé poznání, včetně poznání sebe sama a skutečného smyslu života, usilovat o pravdu (opravdu 
Je to už taková zaužívaná fráze, že jen život, který žijeme pro druhé, stojí za to, ale v kontextu současného dění mám pocit, že ta věta dostává další rozměr. Děkuju za vaší pozornost.