Pacient sám sobě lékařem aneb lékaři sobě

No jo, co doktor, to jiná diagnoza. Podělím se se svým nedávným příběhem. Spadl jsem v parku ze dvou metrů ze slackliny. Rameno, hlava, zem, tma. Ležím si v trávě, po probuzení to chci jít zkusit znova, ale při vstávání a prohmatání si levého ramene a klíční kosti hned vím, že právě klíční kost to tak úplně neodpružila. Vtipné na tom bylo, že šlo o menší rande a první výuku na slacklině s mojí novou kamarádkou Lůcou. Po pár minutách je po rande a volá mi rychlou. Rentgen potvrdil mé obavy a posílají mě domů s tím, že se uvidí, jestli to bude dobře srůstat nebo jestli půjdu na operaci. Po týdnu jdu na kontrolu a jiný doktor říka, že to ASI na operaci bude, ale že je to na mně. Jsem snad doktor? Operaci jsem schválil a šel jsem pod kudlu. Po operaci přijde třetí doktor, kouká na snímky a diví se, proč mi to operovali, že by to rozhodně neoperoval. Koukám na něj s 11 cm jizvou přes celý klíček a říkám si, kde je teda pravda. Když přijdu po 14 dnech na kontrolu a ptám se čtvrtého doktora na jeho názor, co by podle prvního rentgenu udělal on, mi říká, že by to operoval na hned, že je tam kousek roztříštěné kosti. Takže podobně jako u tebe. Co doktor, to názor.

2 Likes