Bizarní story během hledání bydlení v Praze

https://img.blesk.cz/img/1/full/2617838_praha-8-liben-historie-v0.jpg?v=0

Po nevydařené kariérní štaci v Liberci ve mně vyzrál další nápad - nevydělal jsem v Liberci, vydělám v Praze. Je tam blaze, sice draze, ze smogu na plicích saze, ale zase nespočet možností, známých a nekonečných druhů kulturní zábavy a to já můžu. No jo, ale kde budu bydlet? Šel jsem na to moc hrrr a narychlo jsem nic nenašel a tak jsem během dvou týdenního hledání bydlel v autě nebo skvotil u mých přátel, kteří jsou nejvíc boží. Mam jich v Praze tolik, že bych vlastně ani bydlet nemusel a na každý den v měsíci bych mohl být u někoho jiného. Asi by to bylo dobrodružné, ale pokračoval jsem v hledání volného pokoje formou spolubydlení. K tomu nejlépe posloužil starý dobrý Facebook. Přidal jsem se asi do 5 skupin na spolubydlení a hledal. První den jsem reagoval na pár inzerátů a hned druhý byl ten vyvolený (nebo vyholený? Uvidíte sami). Píši sms, že mám zájem a přidávám důvody, proč jsem ten pravý adept, vychvaluji se, jak by to nedal ani neboštík Zdeněk Srstka v pořadu Chcete mě? Odezva byla rychlá „WhatsApp". Tak napíšu tam, jestli je to stále aktuální. Odpověď byla nečekaná „nepůjdeme zítra ve dvou vojet holku" ? Jsem zlehka zaskočen a ptám se, jestli je byt stále volný. V tom mi přistála v konverzaci fotka, jak tam buší do neznáme dívky. Naposledy zkouším pokládat otázky ohledně bytu, ale odpovědi se opět nedočkám a na moji otázku odpovídá další otázkou „nepůjdeme zítra na jednu swingers akci ? U toho se poznáme", v tomto okamžiku dostávám záchvat smíchu a ukazuji konverzaci kamarádovi, který sedí vedle mě u piva. „Dělej! Hraj jeho hru, bude sranda". Popravdě představa, jak se poznáváme u hromadných orgií mě docela bavila, ale asi by to nebylo to pravé ořechové. Odpovídám „no jasně, bude sranda“. V tom mi vzduchem letí další fotky, na kterých má opět koitus s obdařenou dívkou v polohách střemhlav hlavou dolu, na Jean-Claude van Damma a další. Pak nesměle žádá, abych mu také něco poslal a když jsem se z toho vykroutil se slovy, že mám nový mobil a zrovna v něm žádné takové nemám, pohotově nachází řešení „tak vyfoť jen sebe". V tu chvíli konverzaci ukončuji a nadržený, bisexuální Casanova bude muset hledat parťáka na sexuální hrátky někde jinde. Druhá odezva už proběhla v pořádku, ale slečna měla dvě fretky, které byly volně puštěné po bytě a představa, jak přijdu vyparáděnej večer z baru, začnu rabovat lednici a v tom se mi zakousne do achilovky krvelačná fretka, se mi dvakrát nezamlouvala a zdvořile odmítám. Bydlení jsem na třetí pokus našel, mám dva sympatické spolubydlící Tomáše s Luckou a zatím žádné orgie neproběhly. Možná škoda, možná dobře. Máte také zajímavou zkušenost s hledáním spolubydlení ? Podělte se do komentáře.

3 Likes

Ahoj, díky moc za sdílení příběhu a vítej u nás na fóru! Je to vlastně docela tragikomickej příběh, i když naštěstí s dobrým koncem:) Inzerční weby byly odjakživa plný zajímavejch lidí, to se koukám nezměnilo ani s Facebookem. V Praze ani v Čechách jsem nikdy spolubydlení nehledal, ale párkrát v zahraničí a vždycky se nakonec ukázalo, že nejlepší cesta bylo přesně jak řikáš, zeptat se kamarádů, jestli někoho neznaj. Když to ale nejde, pak zbývaj jenom “seznamky”. Je trochu bokem, ale když jsem hledal bydlení v Regensburgu, tak jsem odpovídal asi na 50 inzerátů a dostal v podstatě dvě odpovědi, tu první jenom na polovinu doby, co jsme potřeboval, ale ta druhá nabídka byla až moc dobrá. Sice byla registrovaná na serveru co dával nějaký garancemi, ale komunikace v google translate angličtině s podivným příběhem byla zakončená žádostí o odeslání pěněz s tím na ještě podivnější bankovní účet, že mi potom přijdou klíče poštou. To mi bylo už moc divný, tak jsem zase googlil a našel na jednom čínském studentském fóru diskuzi k tomu samému inzerátu na byt s těmi samými fotografiemi, akorát ve Wolfsburgu:))) (přeloženo díky google translate). Konverzaci jsem ukončil s tím, že je to podvod, načež jsem dostal ještě poměrně drzou odpověď, že nejsem čestný člověk, což mě fakt pobavilo. Poprosil jsme nakonec kamaráda-rodilýho mluvčího, jestli by mi to neobtelefonoval a do dvou dnů jsem bydlení zajištěný měl.Ale zpátky k ČR a Praze, řešil jste taky někdy někdo bydlení přes veřejná fóra, nebo existujou lepší varianty?

Ahoj @ Luku, rád tě poznávám! Jsem Noemi, jeden z členů Edgeryders už dlouhou dobu.

Také bydlím spolu s ostatními v Bruselu (v The Reef). Baví mě to nejen proto, že to snižuje životní náklady, ale také proto, že jde o společné bydlení pro dospělé, což znamená, že to není jako v studentských dobách, kde každý prostě žije „životem“. Je mi 32, takže jsem stará :slight_smile:
Co ty? Nacházíte si práci a stabilitu ve svém životě?

P.S. Omlouváme se za gramatické chyby, používám překladač google, abych mohl psát česky!