Od nepaměti se neustále řešila moje alergie a atopický ekzém. Jako dítě jsem chodila od doktora k doktorovi, do léčebných ústavů, a vzhledem k tomu, že moje matka je farmaceutická laborantka, tak se mi až natolik snažila ulevit od svědění, že jsem se místy cítila jako takový domácí pokusný králík (Nemám jí to za zlé, nerozumějte mi špatně, udivuje mě její vytrvalost a snaha pomoci dodnes a zbožňuji ji za to!).
Není to nic příjemného, neustále se střídající stavy klidu a senné rýmy, svědění očí, zápalu a svědění kůže atd. atd., nechci vyjmenovat vše, můžete googlit. Jsem klasický případ, akorát s tím rozdílem, že to, co všichni doktoři říkali mé matce, se nestalo – konkrétně, že z toho vyrostu 
.
Po maturitě jsem se odstěhovala z domu a snažila se problémy vytěsnit a nevěnovat se jim. Brala jsem základní medikaci a mazala se krémy s kortikoidy. Byl mi doporučen alergolog, který mi po ústní konzultaci dal 2 druhy léků, které jsem měla brát 2x denně. První 3 měsíce užívání léků jsem nechtěla nic jiného než spát, a proto jsem si snížila dávkování a stav se mi tak nějak srovnal…řekněme.
V této fázi chci podoktnout, že mým hobby není chození k lékařům, ani braní různých léků apod., ba naopak.
Zase uběhlo několik let a můj stav se zhoršil, nevěděla jsem co tento stav vyvolalo, a tak začalo další kolo návštěv u lékařů jako alergolog, kožní, gastroenterolog, plicní a dalších několik kožních … popravdě už si ani nepamatuji co všechno, ale vše s nulovým výsledkem. Další léky, mastičky, inhalátory… spousty peněz nechané v lékárnách a v ordinacích. Věřila jsem, že mi to vše pomůže, ikdyž jsem měla občas pocit, že dostávám stále a tu samou odpověď – Trpím alergii a atopickým ekzémem ¯_(ツ)_/¯ (ne jako kdybych si toho za ta léta nebyla vědoma 
).
Vlastně jak ubíhal čas, uvědomila jsem si, že jsem u většiny doktorů byla léčena „od stolu“, vlastně se na mě ani nepodívali a jen předepisovali další a další recepty (že by jim to vynášelo peníze?). Nebyla jsem poslána na alergické testy, ani když jsem o to žádala. Došlo to do fáze, že jsem začala být apatická, nemohla spát a chodila k psychologovi.
Takto to řeknu- mé tělo hořelo, svědilo, bolelo, kůže zarudlá a nateklá. Hlavně se nespotit- to je jako kdyby mě kyselina rozežírala.
Dostala jsem doporučení na nejmenované sanatorium, kam by se dalo chodit denně na léčbu a po prvním vyšetření můj doktor stanovil jasnou diagnózu a léčbu. Informoval mě, že mám na 80% kůže zápal, který způsobil zlatý stafylokok, který se mi dostal do ekzému tím, že se nekontrolovaně drbu. Stává se to velice často u ekzematiků. Dostala jsem správnou léčbu a vysadili jsme všechna zbytečná léčiva.
Alergie a ekzém byl a je součástí mého života, chodím na pravidelné kontroly a možná se zúčastním i studie pro biologickou léčbu. Už se tím tolik netrápím, jak se na mě občas někteří dívají skrz prsty kvůli flekaté kůži. Samozřejmě, je to nepříjemné, ale jsem to já a já chci být jen šťastná a spokojená ve své kůži 
.
Po tom čím jsem si prošla, už vím, jak je důležité být psychicky v pohodě. Pomohlo mi to udat mému životu nový směr a otevřelo mi to oči. Uvědomila jsem si, jak je to pro mě vlastně důležité starat se o to, co si svému tělu a sobě dopřeji. Eliminovala jsem veškeré chemické přípravky, už jen přírodní kosmetika, čistící prostředky. Začala jsem cestovat, cvičit jógu, žít bez zbytečností a hlavně pro zážitky. Snažím se neplýtvat a být zero waste. Může to někomu připadat jako klišé, nechci nikoho přesvědčovat.
Žij a nech žít 
